Zlato vs. Fondy: Co vydělává nejvíc?
Jan Filip
V jednom z předešlých článků jsem se věnoval různým způsobům investování do zlata a jejich výhodám a nevýhodám. V tomto článku se podíváme blíže na srovnání výkonnosti dvou nejčastějších způsobů: fyzické zlato a investiční fondy (podílové fondy i ETF). Jinými slovy odpovíme na otázku, zda bylo v posledních 27 letech lepší investovat do fyzického zlata, nebo cenných papírů navázaných na zlato. V potaz budu brát období od 20.5. 1996, jelikož od tohoto data jsou k dispozici údaje k alespoň dvěma fondům, které tím pádem budu moci porovnat. Veškeré údaje o výnosu jsou přepočítány do českých korun.
V tabulce níže je vidět, že cena fyzického zlata vzrostla v tomto období o 51,77 % a výnos jednoho fondu se výrazně lišil od druhého. Investor, který svěřil svou důvěru společnosti BlackRock vydělal až 186,13 %, zatímco investor, který věřil CPR (patřící do skupiny Amundi), prodělal 41,88 %.
Březnový vrchol a říjnové dno tvoří hranice tohoto období. Velká finanční krize způsobila výrazný propad akcií, takže fondy investující do akcií těžařů dostaly těžkou ránu. Z pohledu českého investora nebyl pokles ceny zlata tak výrazný, jelikož koruna oslabila ze 16 korun za dolar skoro na 20 korun za dolar. V tabulce vidíme, že ETF investující pouze do fyzického zlata (SPDR Gold Shares a iShares Gold Trust) relativně dobře kopírovaly cenu fyzického zlata.
Toto období je zakončeno dny, kdy cena zlata stála velmi blízko svým historicky nejvyšším hodnotám. Za necelé tři roky vzrostla cena zlata o 120,37 %, což pomohlo akciím těžařů k silnému růstu hodnoty. Je však třeba připomenout, že v předešlém období zaznamenaly tyto fondy výrazný propad. Opět vidíme, že ETF investující do fyzického zlata poměrně dobře kopírují cenu fyzického zlata, byť vnitřní nákladovost na tříletém horizontu několik procent investorům odkrojí.
Toto období není sice zakončeno žádným významným milníkem, ale umožňuje do srovnání zařadit několik fondů, které nově vznikly. Cena zlata se jen mírně snížila (o 2,47 %) a můžeme vidět, že fondy kupující fyzické zlato dokonce mírně vzrostly. Jde však pouze o anomálii způsobenou tím o jak krátký horizont se jedná. Fondy investující do akcií těžařů naopak poklesly (s výjimkou fondů od Franklin Templeton) násobně více.
Konec tohoto období ohraničují dny, kdy cena zlata klesla na nejnižší ceny od začátku roku 2010. Českým investorům opět pomohla koruna, která v tomto období oslabila z 19 korun za dolar skoro na 25 korun za dolar. Pokles ceny zlata v USD o 34 % tím byl pro českého investora zmírněn na -13,63 %. Fondy zaměřené na akcie těžařů opět silně ztrácely a dá se říct, že odmazaly veškerý svůj růst za posledních mnoho let (v některých případech dokonce za posledních 15 let). ETF investující do fyzického zlata (první 3 řádky) měly mezi sebou podobný výnos a po necelých 4 letech zaostávaly za fyzickým zlatem o zhruba 4 %.
Období je ohraničeno minimem, které nastalo v důsledku covidové paniky. Jen některé fondy zaměřené na akcie těžařů (od CPR a dvě ETF) dokázaly překonat svou výkonností zlato, ale některé silně zaostávaly. ETF na fyzické zlato i nadále dobře odrážely cenu fyzického zlata.
Na začátku srpna dosáhla zavírací cena zlata svých nejvyšších hodnot, ovšem česká koruna část výnosů vzala svým posílením z 25,5 korun za dolar na 22 korun za dolar. Fondy investující do akcií těžařů opět předvedly svůj efekt, který by šel zjednodušeně označit jako pákový, a výrazně rostly.
Toto období je zakončeno postcovidovými minimy. Pokles cen zlata byl pro české investory opět částečně kompenzován oslabením české koruny z 22 korun za dolar na zhruba 25,6 korun za dolar. Fondy investující do akcií těžařů dostaly těžkou ránu stejně jako ve všech ostatních obdobích, kdy klesala cena zlata.
Růst ceny zlata za poslední rok byl prakticky celý odmazaný posílením české koruny. Investoři držící fondy zaměřené na akcie těžařů sice zdánlivě vydělali, ovšem pokud vezmeme v potaz i předešlé období (najdete níže), pak vidíme, že spokojení být nemohou.
Jelikož však přesně nevíme, jaké období je před námi, zajímá nás zejména dlouhodobé srovnání. Zároveň také stojí za to se zaměřit na to, jakou strategii fond volí: zda kupuje akcie těžařů nebo fyzické zlato.
Z údajů níže je zřejmé, že dlouhodobé investování do fondů zaměřujících se na nákup akcií těžařů není dobrý nápad. Pouze jeden fond se blíží svým výnosem fyzickému zlatu, jenže k tomu s velkou pravděpodobností došlo pouze náhodou. Pocovidové období bylo z investorského hlediska výjimečné, a abychom mohli fond od Schroders označit za skutečnou výjimku, musíme ještě pár let počkat.
Investiční společnosti mají fondy zaměřené na nákup akcií mnohem raději než fondy zaměřené na přímý nákup fyzického zlata. To z toho důvodu, že je snazší ospravedlnit vysoké poplatky za správu. Klienti by nebyli ochotní platit 2-3 % ročně za to, že nějaký portfolio-manažer bezmyšlenkovitě nakupuje zlaté cihly. Dalším důvodem je, že fondy, které nakupují fyzické zlato, nikdy svou výkonností fyzické zlato dlouhodobě nepřekonají. Zato fond nakupující akcie těžařů může v některých obdobích (trvajících někdy i několik let, jak vidíme v textu výše) vykázat obrovské výnosy (vyšší než fyzické zlato), což se pak náramně vyjímá v reklamních brožurách a na internetových bannerech. Roste díky tomu šance, že investiční společnost naláká nové klienty.
Pro dlouhodobého investora je daleko lepší volbou investovat do fondů kupujících fyzické zlato. Údaje v tabulce níže to potvrzují.
Pozorný čtenář si možná všiml, že v tomto srovnání chybí jeden fond: Invesco DB Precious Metals. Ponechal jsem ho stranou, jelikož se jedná o derivátový fond, tudíž nezapadá ani do jedné z výše uvedených skupin. Jen pro pořádek doplním, že jeho celkový výnos byl 85,09 % za 15 let a 6 měsíců (zlato za stejnou dobu vyneslo 165,75 %).
Mohlo by se tedy zdát, že nejlepší volbou je nákup fyzického zlata. V textu výše však nepracuji se dvěma důležitými faktory, které hrají velkou roli při investování do fyzického zlata: 1) spread (nebo, chcete-li, skrytý poplatek obchodníkovi) 2) náklady spojené s držbou fyzického zlata. Spread je rozdíl mezi cenou, za kterou obchodník prodá fyzické zlato zákazníkovi, a cenou, za kterou může následně zákazník prodat zlato zpět obchodníkovi. U malých gramových slitků bývá tento spread i 40 %, u větších, uncových, kolem 15 %. Náklady držby mohou mít podobu nákupu bezpečného sejfu, ceny pojištění nebo určité pravděpodobnosti krádeže nebo ztráty. Tyto dodatečné náklady způsobí, že je někdy výhodnější investovat do fondů i ve velice dlouhém horizontu. V krátkém a středním horizontu je prakticky vždy výhodnější investovat do fondů kupujících fyzické zlato než kupovat fyizické zlato.
Zlato je stále investicí, která má na portfoliu mnoha investorů (především těch konzervativních) svůj význam a smysl. Jestli si nejste jistí, zda by mělo zlato být zastoupeno i na Vašem portfoliu, případně v jaké míře, pak budeme rádi, když se na nás obrátíte prostřednictvím našeho kontaktního formuláře.
