Penzijní fondy v roce 2023 udělaly mnoha investorům radost. Spoření na důchod je však záležitost dlouhodobého investování, takže dobrý výnos v jednom roce není tak důležitý. Při dlouhodobém investování také není důležitý pouze absolutní výnos, ale i relativní: není rozumné mít peníze uložené celý život tam, kde každý rok vyděláte v průměru 5 %, když jinde můžete vydělávat v průměru 10 % ročně při podobném riziku. Proto je dobré porovnat si stávající investice s jinými, abychom věděli, zda nepřesunout finance právě do nich.
Tento článek je součástí cyklu, v jehož rámci porovnáváme fondy penzijních společností s konkurencí podílových fondů. Další články: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, NN, Uniqa, Allianz, Generali, Conseq.
V minulém článku jsme se podívali podrobně na dluhopisové fondy a nyní přichází na řadu výnosy smíšených/vyvážených penzijních fondů po celoživotním spoření.
V tabulce níže najdete smíšené penzijní fondy s dostatečně dlouhou historií pro provedení srovnání a také jeden benchmarkový smíšený fond od světoznámé investiční banky Goldman Sachs (výnosy jsou přepočteny do korun). Fondy jsou seřazeny podle průměrného ročního/měsíčního výnosu. Vidíme, že i přes lepší výsledky v posledních dvou letech, zaostávají smíšené/vyvážené penzijní fondy za smíšeným fondem od Goldman Sachs poměrně výrazně. Zeleně jsou označeny nejvyšší výnosy v jednotlivých letech.
Představme si dvacetiletého investora, který 1.1.2013 začne spořit v rámci penzijního spoření 300 korun měsíčně, aby měl nárok na státní příspěvek 90 CZK. Tento státní příspěvek se pro zjednodušení připíše investorovi ve stejný okamžik, ve kterém on sám zašle svých 300 korun na účet penzijní společnosti (vždy na začátku měsíce). Každý měsíc se investorovi jeho vklad zhodnotí takovým tempem, které odpovídá tempu růstu pro příslušný rok v tabulce výše. Od 1.1.2024 se bude za měsíční výnos považovat průměrný měsíční výnos za celou dobu existence fondu (v tabulce výše jde o sloupec zcela napravo). Od 1.7.2024, kdy vstupují v platnost změny týkající se výše státního příspěvku, začne spořit 500 korun měsíčně a získá 100 korun státního příspěvku. Tento investor také bude spořit stejnou částku (bez státního příspěvku) do smíšeného fondu Goldman Sachs. Porovnání skončí 31.12.2052, neboli po uplynutí 40 let. Investorovi je v tu chvíli 60 let a má nárok (podle současných podmínek) na výplatu z penzijního spoření.
Cílem je zjistit, které smíšené penzijní fondy přinesou větší výnos po 40 letech penzijního spoření se státním příspěvkem než fond od Goldman Sachs bez státního příspěvku. Na začátku spoření hraje státní příspěvek velkou roli, protože každý vklad, který investor udělá v rámci penzijního spoření, dostane jednorázový bonus 30 % (90 CZK z 300 CZK) a od 1.7.2024 bonus 20 %. Tento bonus se však v budoucnu pro již zainvestované peníze neopakuje, takže s přibývajícími roky záleží více a více na tom, zda jsou manažeři fondu schopní doručit investorům dostatečný výnos.
V tabulce níže vidíme datum, kdy investice bez státního příspěvku do fondu od Goldman Sachs překonala investici se státním příspěvek do penzijního fondu. Náš hypotetický investor měl tedy například už po 21 letech (1.2.2034) naspořeno ve fondu Goldman Sachs více peněz než ve fondu NN Vyvvážený účastnický. Po 40 letech by měl naspořeno ve fondu od NN o 165 061 korun méně peněz než ve fondu Goldman Sachs. Investor by během 40 let zaslal do penzjní společnosti vklady ve výši 212 400 korun a získal státní příspěvky v celkové výši 46 620 korun. Manažeři fondu NN Vyvážený účastnický by tyto finance navýšili o 115 126 korun. Celkem by měl tedy investor naspořeno ve fondu od NN 374 146 korun.
Pouze smíšený penzijní fond od České spořitelny dokázal po 40 letech spoření se státním příspěvkem přinést investorovi více peněz než smíšený fond bez státního příspěvku od společnosti Goldman Sachs běžně dostupný investorům na českém trhu.
Ale pozor! Ve smíšených penzijních fondech mají velké zastoupení české dluhopisy (nejčastěji státní). Tím pádem stejně jako u dluhopisových penzijních fondů, tak i u smíšených penzijních fondů byl rok 2023 výjimečně dobrým obdobím. Důvodem bylo zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB na nejvyšší hodnoty od roku 1999. K tomu došlo v reakci na vysokou inflaci, která zde nebyla skoro 30 let. Je skoro jisté, že se tuzemským smíšeným penzijním fondům nepodaří udržet výnosy na podobných úrovních v delším časovém horizontu. Oproti tomu smíšený fond Goldman Sachs není závislý na úrokových sazbách v jedné zemi, díky čemuž je vyšší pravděpodobnost, že si udrží svoji vyšší výnosnost dlouhodobě.
Nerad bych, aby si portfolio-manažeři smíšených penzijních fondů brali kritiku osobně. Ve výběru investic jsou omezení zákony a předpisy sice méně, než v případě konzervativních dluhopisových fondů, ale stále jsou nepřímo motivováni investovat podstatnou část majetku do tuzemských dluhopisů a bankovních vkladů, které zase až tolik nevydělávají. S nízkým výnosem smíšených penzijních fondů se počítalo a státní příspěvek vznikl především proto, aby kompenzoval investorům nízké výnosy penzijních fondů. Bez nich by bylo jen otázkou pár let, než by investoři zjistili, že nemá smysl investovat tímto způsobem.
Státní příspěvek prodlužuje dobu, po kterou se penzijní fondy jeví jako výhodné, a následně stát a penzijní společnosti sází na to, že investorovi se nebude chtít po 15-20 letech předčasně penzijko ukončovat. I Vy, pokud již penzijko máte několik let, si pravděpodobně říkáte, že už pro Vás nemá cenu řešit jeho předčasné ukončení se všemi penalizacemi, které jsou s tím spojené (ztráta státního příspěvku a výnosů z nich, zdanění zbývajícího výnosů 15% sazbou). Realita je však odlišná a v tabulce níže najdete odpověď.
Dvacetiletý investor, který v roce 2013 začal s penzijním spořením se zaměří na druhý sloupec zleva, jelikož by musel spořit celkem 40 let, aby mohl ukončit své penzijko bez penalizací. Pokud investoval například do fondu Allianz Vyvážený, pak se mu vyplatí ukončit spoření předčasně ještě 12 let a 0 měsíců před standardním ukončením v roce 2052 (nebo samozřejmě dříve). Jinými slovy, pokud si takový investor přečte tento článek na začátku roku 2040 (ve věku 47 let), pak se mu stále ještě vyplatí ukončit své penzijní spoření, které začal před 27 lety. Stále se mu vyplatí přijít o všechny státní příspěvky za 27 let a všechny výnosy z nich a přesunout zbývající peníze do smíšeného fondu Goldman Sachs. Zdá se to neuvěřitelné, ale až tak je fond od Allianz špatný ve srovnání s fondem od světoznámé investiční banky.
Pro jistotu uvedu ještě jeden příklad: Investorovi bylo 30 let, když začal s penzijním spořením. Do šedesátky mu tedy zbývá 30 let, a proto se zaměří na třetí sloupec zprava "30leté spoření". Investuje s Uniqa, takže ho zajímá Uniqa Vyvážený fond. Vidí, že pokud ukončí penzijko 21 let a 7 měsíců (ve svých 39 letech) před jeho standardním koncem (nebo dříve), a peníze přesune do výnosnějšího fondu, pak bude mít v 60 letech více peněz, než kdyby peníze nechal v penzijním fondu.
Pokud by Vám interpretace této tabulky dělala problémy, anebo máte zájem o individuální výpočet, stačí se na nás obrátit pomocí kontaktního formuláře.
Předčasně ukončit penzijní spoření se tedy vyplatí i desítky let po jeho startu. Pokud se smíšeným/vyváženým penzijním fondům nepodaří udržet vysokou výkonnost z posledního roku (což je prakticky jisté), pak se doba, po kterou je výhodné penzijko předčasně ukončit, ještě prodlouží. A to by se dotklo i větší části klientů těch penzijních společností, u kterých předčasné ukončení penzijka v současné chvíli není v některých případech vhodné.
Při bližším pohledu na první tabulku vidíme, že smíšené penzijní fondy jsou v jednotlivých letech méně volatilní (nejvyšší roční ztráta byla -9,31 %) než smíšený fond Goldman Sachs (nejvyšší roční ztráta byla -18,06 %). Což je jejich plus. Ovšem penzijní spoření je investicí na dlouhá desetiletí a investora tak nemusí trápit, že se u fondu Goldman Sachs tu a tam (1 rok z 11) naskytne špatný rok. Důležité je, že zbývající roky (10 z 11) vydělává fond Goldman Sachs v průměru podstatně více než penzijní fondy.
Po 11 letech je zřejmé, že investování do smíšených penzijních fondů se z dlouhodobého hlediska ve většině případů nevyplatí. Pouze pokud se jedná o spoření na dobu 20 nebo 25 let, pak už stojí i penzijní spoření za úvahu. Připomínám však, že to pouze v případě, že penzijní společnosti prokáží, že rok 2023 nebyl výjimkou (což je málo pravdpodobné). V některých případech se dokonce vyplatí ukončit penzijko i necelých 10 let před jeho standardním koncem. Jinými slovy jsou a budou mezi námi investoři, kterým je 50 let a stále se jim ještě vyplatí penzijní spoření předčasně ukončit a investovat jinde.
Po sametové revoluci se často mluvilo o tom, že začneme dohánět životní úroveň západních států. Západ nám ale stále uniká a důležitým faktorem, který k tomu přispívá, je i fakt, že Češi investují hůř než lidé na západě. Představme si českého třicátníka, který si začal v roce 1993 spořit na důchod investicemi do světových akcií. Během následujících 30 let vyrostl index světových akcií MSCI World skoro desetinásobně. Peníze z celého světa proudily do kapsy českého občana. V roce 2013 ve svých 60 letech odešel tento investor do důchodu s bohatstvím, o kterém se jiným českým penzistům může jen zdát.
Investicemi do smíšených/vyvážených penzijních fondů, které podstatnou část majetku investují v tuzemsku, se k západu nepřiblížíme. Pokud fond investuje do českých státních dluhopisů, pak výnosy fondu jdou z kapes českých daňových poplatníků (stát vybere daně, aby mohl zaplatit úroky z dluhopisů, které vydal a které penzijní společnosti koupily do svých vyvážených fondů). Padesátník investující do vyvážených penzijních fondů získává peníze na úkor svých pětadvacetiletých dětí. Pokud by ale tento padesátník investoval do světových dluhopisů (a akcií) pomocí společnosti Goldman Sachs, pak by se jeho výnosy braly z kapes lidí, které potká jedině během zahraniční dovolené. Myslím, že naprostá většina Čechů by raději brala peníze z kapes cizinců než z kapes vlastních dětí, přátel apod., zvlášť kdyby jich bylo ještě k tomu víc.
Co se investování do akcií týče, tak čeští portfolio-manažeři nemají k dispozici takový analytický aparát jaký mají k dispozici portfolio-manažeři ze zahraničních investičních společností jako Goldman Sachs nebo BlackRock. Výnosy českých portfolio-manažerů tedy budou dlouhodobě menší než výnosy, které svým klientům doručí investice z dílny těch nejlepších.
Apeluji tedy na všechny investory: investujte tam, kde získáte dlouhodobě nejvyšší výnos, a když už musíte investovat do dluhopisů, tak ať nejsou tuzemské. Nechte cizince, ať zaplatí Váš důchod. A výběr investic do akcií nechte na těch nejlepších. S jejich výběrem Vám rádi pomůžeme.