Vrátí se nízké úrokové sazby? Rozhodne inflace.
Michael Molek
V souvislosti s finančními trhy se často zmiňují kroky centrálních bank. Je to z jednoduchého důvodu – centrální banky ovlivňují množství a cenu peněz ve finančním systému. Pokud jsou peníze levné (je jich mnoho), ceny aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, reality ale i mnohé jiné, rostou. Když je peněz v systému méně (automaticky jsou dražší, protože jsou vzácnější), ceny finančních aktiv obecně klesají. Centrální banky mají tedy obrovský vliv na finanční trhy a diktují svými rozhodnutí i výkonnost jednotlivých tříd aktiv.
V uplynulém týdnu jsme byli svědky několika zasedání centrálních bank. Bank of Japan konečně ukončila kapitolu s negativními sazbami, turecká centrální banka nečekaně zvedla sazby až na 50 %, Bank of England, Lidová banka Číny a Americký rezervní systém (Fed) zvolily vyčkávací taktiku a neudělaly nic. Česká a švýcarská národní banka naopak sazby snížily.
Japonsko: Ukončení agresivní měnové stimulace - Japonská centrální banka (BoJ) po 17 letech zvýšila klíčový úrok, což představuje první nárůst od roku 2007 a poprvé do kladného pásma od roku 2016, kdy zavedla zápornou úrokovou sazbu. Tento krok je reakcí na rostoucí inflaci a souhlas firem s významným zvýšením mezd. BoJ také ukončila politiku řízení výnosové křivky. Nicméně, trhy nebyly příliš spokojeny s mírným přístupem BoJ, což vedlo k poklesu japonské měny. Banka naznačuje, že toto zvýšení není začátkem cyklu zpřísňování měnové politiky, ale spíše reakcí na aktuální ekonomické podmínky.
Turecko: Boj s inflací - Turecká centrální banka překvapila analytiky zvýšením klíčové úrokové sazby o 500 bazických bodů na 50 % při březnovém zasedání. Tato opatření jsou reakcí na rostoucí inflaci, která v únoru dosáhla 67 % a neustálé znehodnocování turecké liry. Prezident Erdogan se po léta snažil udržet neortodoxní ekonomickou politiku a v rozporu s obecně akceptovanou ekonomickou teorií zastával názor, že snížení úrokových sazeb zpomalí inflaci. Zvýšení úrokových sazeb má za cíl stabilizovat ekonomiku a snížit inflaci, i když turecká měna zůstává stále pod tlakem.
Británie: Očekávání poklesu inflace - Britská centrální banka (BoE) ponechala na březnovém zasedání svou hlavní úrokovou sazbu na úrovni 5,25 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2008. Toto rozhodnutí přišlo v době, kdy se míra inflace snížila na 3,4 %, nejnižší za téměř dva a půl roku. BoE konstatovala, že inflace "relativně prudce klesá", ale některé klíčové ukazatele zůstávají zvýšeny. Guvernér Andrew Bailey vyjádřil optimismus ohledně ekonomické trajektorie, ale zdůraznil potřebu větší jistoty ohledně cenových tlaků. Vyšší úrokové sazby májí za cíl zmírnit inflaci, ale mohou negativně ovlivnit hospodářskou aktivitu. Britská ekonomika za poslední rok málo rostla a vyhlídky nejsou příliš optimistické.
Česko: Uvolňování měnové politiky - Česká národní banka opakovaně snižuje úrokové sazby, tentokrát o 0,5 bodu na 5,75 %. Po snížení se očekává zlevnění hypotečních úvěrů a podpora ekonomiky. Pět členů rady hlasovalo pro snížení, zatímco dva chtěli ještě výraznější redukci o 0,75 bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl zdůraznil, že iniciativa má podpořit ekonomiku, kterou zatěžují šetřící domácnosti. Toto snížení následuje po předchozím klesání úrokových sazeb od prosince 2023, kdy základní sazba činila 6,75 %, což byla první změna od června 2022.
Švýcarsko: Uvolnění měnové politiky - Švýcarská centrální banka překvapivě snížila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 1,50 %, což překvapilo ekonomy, kteří očekávali stagnaci na 1,75 %. Tímto krokem ukončila přísnou měnovou politiku zaměřenou na inflaci. Její rozhodnutí následovalo po únorovém poklesu inflace na 1,2 %, což je již devátý měsíc v řadě. Banka zdůraznila účinnost boje proti inflaci v posledních letech a věří, že inflace zůstane v cílovém pásmu 0-2 % i v budoucnosti.
Čína: Stabilita úrokových sazeb - Čínská centrální banka ponechala klíčové úrokové sazby beze změn, což je v souladu s očekáváním trhu. Lidová banka Číny (PBOC) zachovala základní úrokovou sazbu (LPR) pro 5leté úvěry na 3,95 % po únorovém snížení o 5 bazických bodů, zaměřeném na podporu realitního trhu. Roční úroková sazba zůstala na 3,45 %, ovlivňující většinu nových a nesplacených úvěrů. Sazby LPR jsou fixovány každý měsíc na základě návrhů 18 bank, přičemž Peking má stále vliv na jejich stanovení. Tato opatření signalizují stabilizaci čínské ekonomiky.
Nejdůležitější pro celkový sentiment finančních trhů bylo samozřejmě zasedání Amerického rezervního systému (Fed). Měnový výbor (FOMC) ponechal klíčovou úrokovou sazbu na téměř 23letém maximu v pásmu 5,25 % až 5,50 %, kde se nachází od července 2023. Fed v souladu s očekáváními popáté po sobě nezměnil nastavení své měnové politiky. K žádné úpravě sazeb nedošlo, ale těsná většina guvernérů potvrdila plán Fedu letos třikrát snížit úrokové sazby (vždy o čtvrt procentního bodu) i přes vyšší než očekávanou inflaci v posledním období. Fed naposledy snižoval sazby na začátku pandemie onemocnění COVID-19 v březnu 2020.
Očekávání, že Fed poprvé sníží sazby na červnovém zasedání již vzrostly na 75 % na základě dat z futures kontraktů. Komentář guvernéra Fedu, Powella, navíc zanechal na trzích pocit, že výsledkem aktuálního kola restriktivní monetární politiky nebude recese. Americké hospodářství čeká tzv. soft landing – ochlazení ekonomiky a návrat inflace na inflační cíl, aniž by spadla do recese. Na kombinaci těchto zpráv finanční trhy reagovaly optimistickým posunem směrem vzhůru a například akciový index S&P 500 uzavřel obchodování na novém maximu.
Pro rok 2025 členové FOMC očekávají tři snížení, což je o jedno méně, než uváděla prosincová projekce. V roce 2026 a poté v blízké budoucnosti ještě dvakrát, dokud se klíčová sazba nedostane na úroveň kolem 2,6 % - tu představitelé Fedu považují za „neutrální sazbu“, která není ani stimulační, ani restriktivní. „Domníváme se, že naše sazba je pravděpodobně na svém vrcholu pro tento cyklus a pokud se ekonomika bude vyvíjet obecně podle očekávání, bude pravděpodobně vhodné začít v určitém okamžiku letošního roku snižovat restriktivní politiku,“ řekl na své tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell.
Představitelé Fedu zvýšili svou prognózu růstu ekonomiky USA v letošním i příštím roce. Aktuálně počítají se zvýšením HDP o 2,1 %, respektive o 2 %. Ještě v prosinci očekávali expanzi jen o 1,4 %, respektive o 1,8 %. Inflace měřená indexem výdajů na osobní spotřebu (PCE) by měla na konci roku 2024 dosáhnout 2,4 %, ale jádrová inflace až 2,6 %. Do konce roku 2025 by se inflace měla zpomalit na 2,2 %.
Ne každý však vidí posun úrokových měr tak jednoduše a přímočaře. Někteří ekonomové vidí v aktuální ekonomické situaci problém. FED sice avizuje tři snížení sazeb, ale vypadá to, že posun inflace ze 3 % k inflačnímu cíli 2 % nemusí být jednoduchý, zvláště když vysoké valuace akciových a dluhopisových trhů přidávají spotřebitelům optimismus a ztěžují tak snahu Fedu spotřebu omezovat. Roli hraje i vysoký deficit federální vlády, která svou spotřebou na fiskální straně podporuje ekonomiku a zmírňuje tak restriktivní politiku Fedu.
Je patrné, že aktuální optimistická atmosféra na finančních trzích je zatím dominantní, avšak možnost změny nálady je stále přítomná. Data o inflaci budou hrát klíčovou roli v tom, jak bude americká centrální banka reagovat na ekonomickou situaci a jakým způsobem se bude vyvíjet politika úrokových sazeb. Případné zpomalování nebo odložení snižování sazeb by mohlo způsobit výrazné turbulence na akciových trzích, což by mělo dopad na celkovou ekonomickou stabilitu. Nicméně, až do zveřejnění inflačních dat z USA zůstává situace otevřená a trhy budou pečlivě sledovat veškeré ukazatele pro získání jasného obrazu o dalším vývoji.
