Vliv snížení úrokových sazeb na index S&P500
Jan Filip
Od začátku roku 2022 začal americký Fed (obdoba naší centrální banky v USA) zvyšovat úrokové sazby, aby zkrotil vysokou inflaci. Teorie říká, že vyšší úrokové sazby mají negativní dopad na akciové trhy a to skrze několik kanálů. Ty hlavní jsou:
Snižování úrokových sazeb má opačný vliv. Teorie se ale od praxe v mnohém liší a stojí za to se nejprve podívat do historie. Ne však do příliš vzdálené historie, jelikož svět finančnictví si prošel na přelomu století velkými změnami. Proto se budeme podrobněji zabývat pouze děním od roku 2000, kdy začaly centrální banky po celém světě získávat stále větší a větší vliv a investoři začali centrálním bankám pečlivě naslouchat.
V květnu 2000 byl završen proces zvyšování úrokových sazeb, který si kladl za cíl krotit Dot-com nadšení sílící ve druhé polovině 90. let minulého století. Dot-com bublina začala praskat na konci roku 2000 a Fed se rozhodl snížit sazby. V průběhu roku 2001 klesly na historicky nejnížší hladinu 1,75 %. Jelikož snižování sazeb byla reakce na ekonomickou recesi, tak snižování sazeb nebylo doprovázeno růstem hodnoty akcií, naopak. Index S&P500 poklesl z hodnoty 1366,01 na začátku roku 2001 na 1130,02 na začátku roku 2002. Rok 2002 byl rokem s historicky nejnižšími úrokovými sazbami, ale přesto akciové trhy dál ztrácely. S&P500 klesl z 1130,02 bodů na 855,7 bodů na začátku roku 2003. Praxe tedy nekorespondovala s teorií.
Hlavním důvodem bylo to, že snížení sazeb byla reakce na investiční bublinu. Akcie ve druhé polovině 90. let rostly tak výrazně a přehnaně, že snížení úrokových sazeb nedokázalo zvrátit nevyhnutelnou korekci. Rok 2003 již byl růstovým rokem, když S&P500 vzrostl z 855,7 na 1131,13 bodů. Snížení úrokových sazeb v roce 2001 dokázalo zpomalit tempo poklesu akcií v letech 2001 a 2002 a nastartovalo růst v roce 2003. Kdyby Fed sazby nesnížil, propad akcií by byl výraznější a k růstu by došlo o poznání později.
Do roku 2004 v souladu s teorií akciové trhy rostly a Fed ještě kosmeticky snížil úrokové sazby na 1 %. Vytvořil tak prostředí bezprecedentně nízkých úrokových sazeb. Dlužníci a věřitelé se tedy rychle ocitli v novém neprozkoumaném světě extrémně levných peněz. Dnes víme, že toto prostředí výrazně podpořilo nafukování nemovitostní bubliny (její počátky lze identifikovat už na přelomu tisíciletí), která splaskla v roce 2008. Fed se opět snažil této bublině bránit pozvolným zvyšováním sazeb po celé dva roky.
Od začátku července 2004, kdy začal proces zvyšování sazeb, do července 2006, kdy se zvyšování sazeb zastavilo, vyrostl index S&P500 z hodnoty 1101,72 bodů na 1276,66 bodů. Teorie se tedy opět liší od praxe. Nadšení investorů podpořené nízkými úrokovými sazbami bylo tak silné, že ani výrazné zvýšení sazeb ho nedokázalo ztlumit a během dalších 12 měsíců, tedy do července 2007, narostl index S&P500 až na 1455,27 bodů.
Známky prasknutí nemovitostní bubliny se začaly objevovat na začátku roku 2007 a Fed reagoval snížením sazeb, které ukončil v dubnu 2008. Na konci téhož roku v něm však pokračoval, jelikož se potíže nemovitostního trhu přenesly do zbytku ekonomiky a začala takzvaná Velká recese. Na začátku září 2007, kdy začal proces snižování sazeb, měl index S&P500 hodnotu 1526,75 bodů. Na konci roku 2008, kdy byly úrokové sazby poprvé v americké historii na nule, měl index hodnotu 825,88 bodů. Index S&P500 našel své dno v březnu 2009. Realita opět neodpovídala teorii. Opět tomu bylo především kvůli existenci bubliny, která musela dříve či později splasknout a ani snížení úrokových sazeb na nulu tomu nedokázalo zabránit.
Rok 2009 jako celek byl růstovým rokem a ohraničoval dlouhé období nulových úrokových sazeb a tedy extrémně levných peněz, které sebou přineslo silný růst akciového trhu. Vše v souladu s teorií.
Na konci roku 2015 došlo k prvnímu zvýšení po dlouhých 7 letech nulových sazeb. Index S&P500 do té doby zvládnul vyšplhat na 1940,24 bodů. K dalšímu zvýšení Fed sáhl až za další rok a pokračoval v pozvolném zvyšování sazeb zhruba jednou za 3 měsíce až do prosince 2018. Na konci roku 2018 měl index S&P500 hodnotu 2704,1 bodů. Při pohledu na celé toto období nemělo zvyšování úrokových sazeb takový efekt, jaký bychom očekávaly na základě teorie, především proto, že bylo pozvolné a bylo doprovázeno rychlým technologickým pokrokem, který zvyšoval produktivitu a ziskovost firem. Při užším pohledu pouze na rok 2018, ve kterém proces zvyšování úrokových sazeb vrcholil, však vidíme na indexu S&P500 pokles z 2823,81 bodů na 2704,1 bodů. To by toerii odpovídalo.
Od září do srpna roku 2019 Fed preventivně třikrát snížil sazby o 0,25%. Snažil se tím povzbudit ekonomiku a učinit ji odolnější vůči dopadům obchodních válek mezi USA a Čínou. Akciové trhy, které od dubna 2019 stagnovaly, se daly opět do růstu. Ten byl přerušen množícími se případy covidu-19 a obavou z celosvětové recese způsobené touto vysoce nakažlivou nemocí. Fed už neměl příliš velký manévrovací prostor a během první poloviny března 2020 mimořádně snížil úrokové sazby o 1,5 % na nulu. Ke snížení úrokových sazeb sáhly všechny hlavní světové ekonomiky a vlády jednotlivých států přišly s objemnými podpůrnými balíčky. Index S&P500 už v průběhu června překonal hodnoty ze začátku roku a praxe tedy odpovídala realitě. Byly to však podpůrné balíčky, které "zachránily" pravdivost teorie. Bez nich by k růstu akciových trhů nedošlo tak rychle.
Nejvyšší inflace za posledních 40 let si vynutila růst úrokových sazeb na úrovně naposledy viděné v roce 2007 (kdybychom byli puntičkáři, řekli bychom dokonce 2001). Růst sazeb začal v březnu 2022, na jehož začátku byl index S&P500 na hodnotě 4530,41 bodů. K poslednímu zvýšení došlo v červenci 2023. Na začátku srpna byl index S&P500 na hladině 4507,66 bodů. Index tedy byl na skoro stejné úrovni, ovšem v průběhu tohoto období klesl index až pod 3500 bodů. Zvyšování sazeb s sebou tedy přineslo, v souladu s teorií, krušné chvíle pro akciové trhy. Teorie opět trochu selhává v roce 2023, kdy index S&P500 rostl, přestože úrokové sazby rostly. Na tom mělo svůj podíl očekávání poklesu úrokových sazeb spolu s dobrou makroekonomickou kondicí hlavních světových ekonomických mocností.
Nyní přichází čas na využití předešlých informací k odhadu budoucnosti. Jak jsme viděli na příkladech roku 2001 a období 2007-2008, pokles sazeb s sebou nepřináší automaticky růst akciových trhů.
Pokud je na akciovém trhu bublina, pak ani snížení úrokových sazeb na nulu nepomůže. Současné ocenění indexu S&P500 není bublinou. Je dobré si uvědomit, že pocovidová inflace byla tak obrovská, že akciové trhy (neboli trhy s reálnými aktivy, jakými společnosti z indexu S&P500 bezesporu jsou) ve svém nominálním vyjádření (a číselná hodnota indexu je právě takovým nominálním vyjádřením) musí růst.
Příchod recese je dalším faktorem, který narušuje pravdivost teorie. Pokud je snižování úrokových sazeb snahou zvrátit probíhající recesi, pak také nepřinesou kýžený růst akciového trhu. O příchodu recese v příštím roce se mluví čím dál častěji. Vysoké úrokové sazby si vybírají svoji daň a pokud se Fedu nepodaří vše včas podchytit a povzbudit ekonomiku, recese opravdu může přijít.
K růstu akciových trhů po snížení úrokových sazeb vždy dojde. Trhy dlouhodobě rostou. Kdy tento růst začne je onou milionovou otázkou. Po snížení úrokových sazeb v roce 2001 růst přišel v roce 2003. Po snížení sazeb z let 2007 až 2008 růst nastal od března 2009. A po covidovém růstu sazeb trh začal růst v podstatě hned. Ke snížení sazeb na nulu došlo 16.3.2020 a index S&P registroval minimum 23.3.2020. To však bylo doprovázeno štědrými vládními stimuly.
Jemné ladění z let 2019 až 2020 je obdobím podobným tomu, které nás čeká nyní. Úrovně, ze kterých se na konci roku 2019 začaly sazby snižovat, sice nebyly tak vysoké jako nyní, ale Fed prozatím nemusí úrokové sazby snižovat. Naopak si stále může dovolit nechávat si prostor pro další zvýšení a ani to nevyvolává na trzích mezi investory paniku. Americká ekonomika si vede stále dobře (nízká nezaměstnanost, rostoucí HDP) a Fed tak má naději na to, že bude moci provádět jemné ladění a pozvolné snižování. I samotný fakt, že má Fed velký manévrovací prostor, dává trhu důvěru ve schopnost Fedu dostatečně silně zareagovat na jakékoliv negativní zprávy z ekonomiky.
Jako nejpravděpodobnější tedy vidím scénář stagnace akciového trhu na přelomu roku 2023/2024 a začátek setrvalého, avšak pomalého, růstu po zbytek roku 2024. Technologický pokrok (například na poli umělé inteligence, robotiky a zelené energie) by podobně jako v období 2015 až 2018 měl bránit poklesu akciových trhů. Konec ruské invaze a návrat ruské ropy na západní trhy by mohl změnit pomalý očekávaný růst na alespoň průměrný.
Pokud chcete poradit s výběrem těch nejlepších investic a také s vhodným načasováním začátku investování, budeme rádi, když se na nás obrátíte pomocí našeho kontaktního formuláře.
