Nejlepší fondy fondů a jejich obchodování
Jan Filip
Většina podílových fondů nakupuje akcie, dluhopisy, atd. napřímo. To znamená, že v majetku fondu jsou například akcie společnosti ČEZ anebo jedna tranše českých státních dluhopisů. Některé fondy však jdou jinou cestou a nakupují jiné podílové fondy. V majetku fondu tedy nejsou akcie společnosti ČEZ nebo český státní dluhopis, ale podílové listy jiného podílového fondu (který může vlastnit akcie ČEZ nebo české dluhopisy). Činnost portfolio manažera fondu fondů tedy spočívá v tom, že nakupuje a prodává jiné podílové fondy, které jsou spravovány dalšími portfolio manažery.
V majetku fondu fondů mohou být i desítky jiných fondů. Uvnitř těchto jednotlivých fondů jsou desítky až stovky akcií, dluhopisů a dalších druhů aktiv. Fond fondů tak dosahuje ohromného stupně diverzifikace, které by běžný investor nebyl schopný pohodlně a levně dosáhnout. Výhodou tedy je, že vysoká diverzifikace zmenšuje výkyvy investice v čase.
Každý podílový fond účtuje poplatky, které se dají shrnout do dvou kategorií: odměna správci (investiční společnosti) za jeho práci a transakční poplatky spojené s nákupy a prodeji investic uvnitř fondu. Mohlo by se zdát, že činnost správce fondu fondů je jednodušší než správce klasického podílového fondu, a tím pádem bude odměna správci fondu fondů znatelně nižší. Ovšem realita taková není. Z 50 podílových fondů fondů jich má až 34 celkové roční náklady vyšší než 1,9 % (až do 2,94 %). Fondy, které jsou v majetku fondu fondů, mají také své poplatky zhruba ve stejné výši. Tím pádem roční náklady spojené s držbou většiny fondů fondů jsou reálně od 4 do 6 %. To je ohromné číslo, které sice těší investiční společnosti, ale investorům přinese po mnoha letech investování spíše rozčarování. Ještě doplním, že velmi častou praxí je to, že investiční společnost vytvoří fond fondů, do kterého poté nakupuje z velké části své vlastní podílové fondy.
Naším cílem je zjistit, zda výhody fondů fondů (nízká volatilita) vyváží jejich nevýhody (snížení výnosu poplatky za správu). K tomu je potřeba stanovit takzvaný benchmark, neboli srovnávací základnu. Hlavní složkou padesátky fondů fondů, které figurují v našem srovnání, jsou akcie a dluhopisy. Jako benchmark tedy použiji kombinaci indexu MSCI World (světové akcie vyspělých i rozvojových států) a indexu S&P Global Developed Aggregate Ex-Collateralized Bond (dluhopisy).
Pár slov k použitému dluhopisovému indexu: tento index bere v potaz pouze dluhopisy z vyspělých zemí (západní Evropa, Severní Amerika, Japonsko atd.). Mnohé fondy fondů v našem srovnání však investují i do dluhopisů rozvíjejících se ekonomik (emerging markets). Takto postavené srovnání však těmto fondům fondů neškodí, naopak. Výnos dluhopisů vyspělých zemí byl menší než výnos dluhopisů rozvojových zemí, takže při porovnání s benchmarkem se budou jevit lepší.
Postupoval jsem následovně: z oficiálních dokumentů jednotlivých investičních společností jsem zjistil procento akciových a dluhopisových fondů v majetku daného fondu fondů. Dle tohoto poměru jsem poté stanovil výnos benchmarku v daném období. Poslední proměnou byl kurz amerického dolaru k české koruně, jelikož oba indexy jsou vyjádřením dolarových hodnot. Jednoduchý příklad: fond fondů investuje 60 % majetku do akciových fondů a 40 % do dluhopisových fondů. Index MSCI za poslední rok narostl o 10 % a index S&P o 3 %. Americký dolar posílil o 1 % vůči koruně. Roční benchmark pro tento fond fondů je tedy 8,2 % (60 % z 10 % je 6 % + 40 % z 3 % je 1,2 % + 1 %).
22 fondů fondů z 50 překonalo v tomto krátkém období benchmark. Fondům hraje do karet to, že v takto krátkém období se nestihne tolik projevit jejich vysoká nákladovost a svou roli mohou hrát také měnové kontrakty, které jsou častou součástí korunových fondů. Nejlépe vychází fondy UNIQA Small Cap, UNIQA Selection Global Equity (nepřekonal však benchmark) a Generali Fond fondů dynymický. Podívejme se na 10 nejlepších. Z nich pouze 3 (označené zeleně) překonaly benchmark.
Některé fondy v našem srovnání nemají historii sahající do konce února, takže jich srovnáváme 46. Z nich už jen 9 překonalo benchmark. Úbytek fondů fondů, které překonávají benchmark, se dá vysvětlit tím, že jejich nákladovost už citelně ukusuje z výnosů. Měnové kontrakty mají také svojí nákladovost, takže v krátkém období sice mohou fondům přilepšit, ale čím delší období bereme v potaz, tím více celkový výnos naopak snižují. Nejlépe vychází UNIQA Selection Global Equity (druhý z předešlého TOP10), Amundi CR All-Star Selection (bramborový z předešlého srovnání) a Global Stock FF od Erste (Česká spořitelna).
Ve srovnání stále zůstává 46 fondů. Během posledního roku nastala zajímavá situace, která nahrála fondům fondů v CZK. Jelikož za poslední rok nastalo výrazné posílení koruny (oslabení dolaru) o skoro 10 %, tak byl benchmark o toto procento snížen. Proto se ho v tomto časovém úseku podařilo překonat až 39 fondům fondů. Jak zmiňuji výše, tak v krátkém období mohou měnové kontrakty výnos zvyšovat. Druhým momentem kdy měnové kontrakty korunovým fondům přilepšují i v delším období, je rapidní posilování české koruny. V takovém případě tento měnový zisk převýší nákladovost měnových kontraktů a korunovým investorům citelně pomáhá. Na čele jsou fondy Generali Fond fondů dynamický (třetí místo na tříměsíčním horizontu), Generali Fond fondů Vyvážený a Raiffeisen fond evropských akcií.
Historii sahající do srpna 2020 má 34 fondů. 25 z nich pak překonalo benchmark. Na tříletém horizontu se projevuje nový faktor, kterým je nadprůměrná dynamika některých fondů. Jak je vidět níže, tak na předních pozicích jsou často fondy se slovy jako "dynamic" nebo "aggressive" ve svých názvech. Akciový index MSCI je růstový, nikoliv dynamický, takže v posledních 3 letech ovlivněných rozvolněnou měnovou politikou (kvůli covidu) zaostával. Na čele stojí Raiffeisen fond amerických akcií, Franklin Diversified Dynamic Fund a I-AM ETFs-Portfolio Select.
Pět posledních let existovalo 31 fondů fondů z naší původní padesátky. Celkem 16 z nich překonalo benchmark. Na pětiletém horizontu dochází k tomu, že náskok fondů fondů před benchmarkem se snižuje. S delším horizontem se projevuje vyšší nákladovost fondů fondů a také mizí pozitivní význam měny (před pěti lety byl kurz amerického dolaru k české koruně prakticky stejný jako nyní). Na prvních příčkách jsou Goldman Sachs V Patrimonial Aggressive (bramborový v tříletém horizontu), Franklin Diversified Dynamic (druhý na tříletém horizontu) a UNIQA Selection Global Equity (úspěšný ve dvou nejkratších horizontech).
Více než 10 let dlouhou historii má jen 11 fondů fondů. Benchmark už nepřekonal žádný z nich. 10 let je až příliš dlouhá doba na to, aby se vysoká nákladovost neprojevila, a ani dynamické fondy se tomu nedokáží vyhnout. Jak je vidět níže, tak někdy je srovnání s benchmarkem opravdu tristní. Jak například Česká spořitelna vysvětluje svým klientům výnos Global Stocks FF ve výši 7 % za 10 let u fondu, který se zaměřuje na světové akcie (jejichž cena se průměrně více než zdvojnásobila), by mě upřímně zajímalo. Na druhé straně spektra je fond Goldman Sachs Patrimonial Aggressive, který byl donedávna v režii NN. Ten sice nemá nejvyšší výnos, ale je nejblíže benchmarku.
Investor, který plánuje investovat jen krátkou dobu let a je pro něj zároveň velmi důležitá nadpůrměrná diverzifikace, může sáhnout po fondech fondů. Pokud bude mít štěstí na nestandardní tržní podmínky, může mu jeho investice přinést kýžený výsledek. Pro dlouhodobého investora však bude vysoká nákladovost pravděpodobně problém. Takový investor tedy má dvě základní možnosti: buď věnuje čas vlastní analýze ostatních podílových fondů, anebo se obrátí na nás, rádi pomůžeme.
