Egyptský cestovní ruch rostl až do revoluce v roce 2011. Od tohoto roku se počet turistů neustále snižuje. Jelikož cestovní ruch a Suezský průplav jsou pro Egypt hlavním zdrojem zahraničního kapitálu, země v posledních letech vykazuje velký obchodní deficit.

Od roku 2014 je prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, pod jehož vedením se země pustila do několika státních infrastrukturních megaprojektů: stavba nových dálnic a železnic, výstavba nového hlavního města mimo Káhiru. Do něj plánuje přestěhovat většinu vládních a vojenských velitelství a také určité procento civilního obyvatelstva, pro které bude nákup nemovitosti v nové Káhiře finančně dostupný. Problém je v tom, že výstavba megaprojektu je závislá na velkém množství externího financování, které pochází od investorů v amerických dolarech. Na grafu níže vidíte, že zahraniční dluh činí 160 miliard dolarů:

Růst zadlužení Egypta byl problémem již dříve, ale jelikož Fed v posledních dvou letech agresivně zpřísnil svou měnovou politiku, aby zkrotil vysokou inflaci a posílil dolar vůči zahraničním měnám, může tento problém zlomit Egyptu vaz. Egyptská libra se utrhla ze řetězu a peněžní zásoba roste ročním tempem okolo 20 %.

‍

Ve své podstatě to znamená, že každý, kdo pobírá mzdu v Egyptské libře, musí bojovat o navýšení své mzdy o 20 % ročně, jinak se jeho reálná mzda bude snižovat. A kupní síla úspor se také pochopitelně zmenšuje. Pro firmy platí, že musí agresivně zvyšovat ceny. Egypťané neustále chudnou i z hlediska mezinárodní kupní síly vůči dolaru nebo euru.

Devizové rezervy Egypta v USD jsou v poměru k jeho zahraničnímu dluhu hodně nízké a dosahují pouze 35 miliard dolarů:

Během revoluce v roce 2011 Egypt použil své finanční rezervy na obranu své měny před devalvací a začátkem roku 2016, ve snaze o zvýšení svých rezerv, naopak sám měnu devalvoval. V posledních letech Egyptská vláda a centrální banka neustále devalvují libru, ale už nezvyšují měnové rezervy v dolarech. Devalvace je vidět na kurzu vůči USD:

V současné době Egyptská centrální banka drží kurz okolo 31 EGP vůči USD, což je dlouhodobě neudržitelné. Egyptská vláda se pravděpodobně spoléhá na své rezervy a vnější finanční podporu ze zemí Perského zálivu. Podmínky Mezinárodního měnového fondu pro refinancování části vnějšího dluhu jsou jasné: přestat fixovat svou měnu a přestat jí devalvovat. Aktuálně se mimo burzu Egyptská libra obchoduje i v poměru 47 EGP za 1 USD. To jasně naznačuje blížící se další devalvaci. Uvolnění fixace směnného kurzu vyvolá další vlnu inflace. Proto uvolnění fixace kurzu odhaduji nejdříve na prosinec letošního roku, kdy proběhnou nové volby. Po volbách v prvním čtvrtletí roku 2024 s velkou pravděpodobností přijde další oficiální devalvace měny. Zadlužování v dolarech se primárně využívá na stavbu infrastruktury a nového města, což prozatím bohužel nepřináší větší tok hotovosti v dolarech a ani to nezlepšuje obchodní deficit. Pozitivním krátkodobým efektem nového města bude, že uleví přetížené Káhiře od lidí.

Běžný Egypťan se ocitl v pasti centrální banky, ale zahraniční dluh se bude platit dál z jeho úspor a budoucích příjmů. Pro běžného Egypťana bude všechno, co Egypt dováží, dražší, stejně jako cestování do zahraničí. V dlouhém období je to kompenzováno lepší infrastrukturou, ale...v dlouhém období jsme všichni mrtví. Egypt patří mezi nejproblematičtější rozvojové země, kde je reálné riziko, že vstoupí do trvalejšího období prudké inflace, podobně jako tomu bylo v posledních letech v Turecku. Vzhledem k výše uvedeným problémům jsem hodně skeptický k egyptské libře. Uvidíme, kam zamíří kurz za rok, ale pravděpodobnost jeho posílení je dle mého názoru hodně nízká. Pokud byste chtěli vypracovat analýzy ekonomického prostředí či geopolitiky, kontaktujte nás.