Banky očekávají další růst ceny zlata
Michael Molek
Cena zlata nedávno dosáhla nového historického maxima, když se spotová cena vyšplhala až na 2495 USD za trojskou unci. Tento růst podpořila řada faktorů včetně očekávaného snižování úrokových sazeb v USA a rostoucího geopolitického napětí.
Podle analytiků JPMorgan je jedním z klíčových důvodů pro tento růst očekávané snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed) od září. Nižší úrokové sazby totiž tradičně zvyšují atraktivitu zlata, které nenese úrok nebo dividendový výnos a funguje jako uchovatel hodnoty. Prognózy naznačují, že existuje až 90% pravděpodobnost, že Fed v září sníží sazby o 25 bazických bodů. Tato očekávání vycházejí mimo jiné z nedávného poklesu indexu spotřebitelských cen v USA za červen.
JPMorgan věří, že cena zlata bude do konce roku 2024 dále růst a dosáhne až 2500 USD za unci. Tento výhled je podpořen i geopolitickými faktory, neboť zlato je tradičně považováno za bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Optimismus vůči zlatu sdílí i Goldman Sachs, která očekává růst ceny tohoto kovu na 2700 USD za trojskou unci do konce roku 2025. Tento optimistický výhled predikují také na základě očekávaní snížení sazeb v USA a jako další klíčový faktor uvádí rostoucí poptávku po zlatu ze strany Číny, která pomáhá udržet ceny zlata na vysoké úrovni. Nákupy centrální banky Číny od poloviny roku 2022 zaznamenaly trojnásobný nárůst. Tato poptávka je motivována obavami z možných finančních sankcí USA a dlouhodobé udržitelnosti amerického státního dluhu.
Navzdory nedávnému poklesu ze svého maxima k ceně 2350 USD, cena opět vzrostla a dostala se na nová maxima. Na trhu přetrvává nejistota ohledně politické situace v USA, zejména po rozhodnutí prezidenta Joe Bidena nekandidovat v příštích volbách a místo toho podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která se stala hlavní kandidátkou demokratické strany.
Investoři by měli pečlivě sledovat nejen ekonomické ukazatele a politické události, ale také strategické nákupy centrálních bank, které mohou výrazně ovlivnit dlouhodobý vývoj cen zlata. V posledních měsících právě řada centrálních bank zlato nakupuje a podle posledních dat World Gold Council za 1. kvartál letošního roku nákupy zlata ze strany centrálních bank dosáhly 290 tun. To je vůbec rekordní úroveň za první čtvrtletí od roku 2000, kdy WGC začala vést tuto statistiku.
Zlato nakupují zejména centrální banky z rozvíjejících se zemí. Mezi největší kupce zlata patří centrální banky z Turecka (30 tun), Číny a Indie. ČNB byla pátým největším kupcem, jelikož nakoupila 4,7 tuny. Ve druhém čtvrtletí pak ještě víc, šest tun. Mezi centrálními bankami tedy patřila mezi ty aktivnější. Tuny zlata naopak prodávalo Thajsko, Uzbekistán nebo Filipíny. Česká národní banka nakoupila jen letos přes 11 tun zlata. Od loňského léta zlaté rezervy zdvojnásobila na 41,5 tuny. Guvernér Michl v dubnu tohoto roku uvedl, že očekávanou výnosnost a diverzifikaci aktiv v rozvaze by měl posílit postupný nákup zlata až na 100 tun, což by bylo nejvíc v historii ČNB. To by představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv České národní banky. Pro srovnání, v roce 2019 měla ČNB v trezorech osm tun zlata, nejméně v historii. Nákup zlata má však také spoustu odpůrců a kritiků, jelikož nákupy fyzického zlata jsou spojeny s nemalými poplatky spojenými například s úschovou, což se negativně podepíše na výnosnosti.
Nákup zlata do devizových rezerv banky tak přináší spíše marketingovou hodnotu z pohledu centrální banky, bankovní rady, popřípadě guvernéra Michla, jelikož část české populace se totiž stále domnívá, že zlato nějakým způsobem kryje hodnotu české koruny, i když to není pravda. Nákup zlata ze strany Číny a Turecka nebo v některých diktátorských režimech je daleko více pochopitelný, protože čelí politickým tlakům. Zlato je tak zajímavá ochrana v případě uvalení sankcí. Fyzické zlato v trezorech tamních centrálních bank totiž půjde těžko zmrazit tak jako to je možné u třeba státních dluhopisů USA a evropských států. Na takovou situaci se však Česko doufejme nepřipravuje.
Závěrem lze říci, že zařazení zlata do investičního portfolia přináší významné výhody, především z pohledu diverzifikace a snížení celkového rizika. V dobách ekonomické nestability má zlato tendenci zachovávat nebo dokonce zvyšovat svou hodnotu, což z něj dělá cenné „bezpečné útočiště“. Historicky se zlato osvědčilo jako stabilní investice v časech válečných konfliktů, politických turbulencí nebo finančních krizí či globálních recesí, která je však v tuto chvíli nepravděpodobným scénářem. Aktuální výhledy pro zlato zůstávají pozitivní, což dále potvrzuje jeho atraktivitu jako součást portfolia. Zařazení zlata tak může nejen poskytnout ochranu před ekonomickými výkyvy, ale také přispět k dlouhodobému růstu hodnoty investic.
