Argentina na křižovatce a Javier Milei u kormidla
Michael Molek
Argentina nedávno zakončila prezidentské volby, což přineslo politický otřes v zemi bojující s vysokou inflací a chudobou. Vítězem se stal ekonom Javier Milei, označovaný za "anarchokapitalistu" a "pravicového populistu". Jeho volební sliby, včetně dolarizace a privatizace státních podniků, zaznamenaly okamžitý odraz na burze v Buenos Aires, kde akcie vzrostly o 20 procent.
Mileiho plány na ekonomickou obnovu zahrnují razantní snížení státních výdajů, nahrazení domácí měny americkým dolarem a zrušení centrální banky. Tato radikální opatření mají potenciál zastavit inflaci a přinést změny do ekonomiky, která zažila opakované krize a neschopnost politických elit vyřešit strukturální problémy. Země se aktuálně potýká s obrovskou 140% inflací, nedůvěryhodnou domácí měnou, 40 % obyvatelstva žije v chudobě, potápějící se hospodářství trpí mimo jiné i nedostatkem amerických dolarů potřebných k pořízení zboží a investic a pravidelně se opakující default vládního rozpočtu. Argentina zkrachovala již 9krát (od roku 2000 třikrát) a aktuální situace může způsobit další krach. Argentina je dlouhodobě známa neudržitelnými vládními výdaji a korupcí, což vedlo k opakujícím se hospodářským kolapsům. Mileiho plán dolarizace, inspirovaný úspěšnými příklady z Ekvádoru a Zimbabwe, však není jednoduchý. Argentina potřebuje desítky miliard dolarů na provedení tohoto kroku, což vzhledem k negativním rezervám centrální banky a riziku bankrotu není snadné získat.
Reakce trhu na Mileiho vítězství
Po zvolení Mileiho prezidentem Argentiny výrazně vzrostly ceny na místní burze. Akcie státní ropné společnosti YPF (NYSE: YPF),kterou Milei plánuje privatizovat, zaznamenaly první obchodní den po volbách nárůst o 39 procent na cenu 15 USD, což je největší jednodenní pohyb této akcie od zahájení obchodování v roce 1993. V následující dnech akcie společnosti nadále rostly a dostaly se až na cenu 18 USD (+57 % za celý týden - graf níže). Vítězství Mileiho se odrazilo i na kryptoměnovém trhu, kde Mileiho podpora bitcoinu vedla k jeho krátkodobému posílení.
Milei, označovaný za ultraliberála, prosazuje silnou tržní ekonomiku s minimálním zásahem státu. Jeho plány vzbuzují naděje, ale zároveň představují výzvy. Milei slibuje zásadní ekonomickou proměnu, ale jeho radikální návrhy, zejména dolarizace, narážejí na politický odpor a skeptické pohledy některých analytiků ohledně proveditelnosti. Podpora dolaru by mohla snížit inflaci, ale zároveň zhoršit chudobu v zemi s aktuálně slabou měnovou hodnotou. Dolarizace by pro Argentinu znamenala ztrátu vlastní měny, argentinského pesa, a její náhradu americkým dolarem, který by tak Argentina využívala jako jediné oficiální platidlo. Tím by tak vlastní centrální banku zbavila jakýchkoli pravomocí a kontrolu nad měnovou politikou by převzal americký Federální rezervní systém (Fed). Stejně by se tak argentinská centrální banka připravila o možnost „tisknout peníze“, kterými po nezodpovědném fiskálním hospodaření vlády pomáhala splácet dluh, což však způsobilo nekontrolovatelnou inflaci.
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyjádřil očekávání spolupráce s Mileim na plánu pro makroekonomickou stabilitu. Avšak předpokládaná dolarizace a odpor ze strany MMF k poskytnutí finanční podpory do té doby, než Argentina splatí své dluhy, klade Mileimu překážky do cesty k jeho ambiciózním cílům. Argentinský experiment s Mileiem jako prezidentem představuje nejen zkoušku pro tuto jihoamerickou zemi, ale i pro celý svět. Vítězství ultraliberála na politické scéně otevírá dveře k možným změnám, ale zároveň vyvolává otázky o proveditelnosti a dlouhodobých dopadech jeho ekonomických plánů. Jak argentinská ekonomika odpoví na Mileiho výzvy, to zůstává otázkou, která bude sledována s napětím nejen na domácím trhu, ale i ve světovém měřítku.
