Měření výkonnosti portfolia zahrnuje sledování a analýzu dvou základních ukazatelů, kterými jsou výnos a riziko. V rámci těchto základních měřítek existuje několik metrik, z nichž si investor může vybrat, aby posoudil vývoj svých investic v čase. Upozorňujeme na šest metrik výkonnosti a rizika, které mohou investoři používat pro hodnocení portfolia.
Jak analyzovat a sledovat stav portfolia
Při analýze a sledování stavu portfolia mohou investoři používat několik metrik portfolia. Celkový výnos je sice klíčovou metrikou výkonnosti, ale vypovídá pouze o polovině příběhu. Existují měřítka rizika, jako je například směrodatná odchylka, která jsou stejně důležitá.
Investoři často vytvářejí prohlášení o investiční politice neboli IPS, aby nastínili svou investiční strategii. IPS mohou používat individuální investoři, profesionální správci peněz a investiční poradci, aby nastínili investiční cíle, záměry a opatření používaná ke sledování výkonnosti. IPS například jasně stanoví cíl portfolia a ukazatele, které monitorují, zda je portfolio na správné cestě.
Mezi základní parametry uvedené v IPS mohou patřit např:
Konkrétní metriky používané pro monitorování
Investiční časový horizont
Referenční hodnota výkonnosti
IPS může také obsahovat kritéria výběru investic a určující faktory pro nahrazení investic, které jsou nevýkonné nebo jinak nesplňují jeho standardy.
Výpočet celkového výnosu
Celková návratnost je nejlepším způsobem, jak měřit celkovou návratnost investice a porovnávat návratnost napříč třídami aktiv.
Toto měření zahrnuje např:
Kapitálové zisky
Dividendy
Úroky
Výplaty
Celkový výnos investice nebo portfolia se obvykle porovnává s referenční hodnotou.
Zvolte si časový horizont sledování
Při výběru časového horizontu sledování musí investor zvážit své investiční cíle a investiční styl. Například investor s dlouhodobým cílem, jako je odchod do důchodu, může při hodnocení výkonnosti klást důraz na pětileté a desetileté výnosy oproti kratším obdobím.
Mezi příklady investičních cílů portfolia patří např:
Dlouhodobý růst/plánování odchodu do důchodu
Běžný příjem
Zachování kapitálu
Krátkodobé financování výdajů
Spoření na vysokou školu
Tip: Nejběžnější měrnou jednotkou pro sledování výkonnosti investic je jeden rok. Pro delší období se používají "anualizované" výnosy, což znamená roční průměr. Nejčastěji zveřejňované míry návratnosti jsou jednoletá, tříletá, pětiletá a desetiletá návratnost. Investoři však musí ve svém prohlášení o investičních zásadách jasně uvést své ukazatele pro sledování výkonnosti a referenční hodnoty. Například dlouhodobý investor se může rozhodnout, že se více zaměří na 5leté a 10leté výnosy a méně na krátkodobé výnosy.
Výběr srovnávacího kritéria výkonnosti
Použitá výkonnostní referenční hodnota bude záviset na investicích držených v portfoliu. Investoři mohou používat jednu nebo více referenčních hodnot. Například hlavním benchmarkem používaným pro akcie je index S&P 500 a hlavním benchmarkem výkonnosti pro dluhopisy je index Barclays US Aggregate Bond.
Seznam ukazatelů pro sledování výkonnosti
Investoři mohou pro sledování výkonnosti portfolia nebo pro měření výkonnosti jednotlivých investičních cenných papírů používat více měřítek. Hlavní metrikou pro sledování výkonnosti portfolia je celkový výnos, který se obvykle měří vůči referenční hodnotě. Mezi další metriky patří statistické metody měření rizika, například standardní odchylka, beta, R-kvadrát, Sharpeho poměr a Sortinův poměr.
Výnosnost portfolia ve srovnání s referenční hodnotou
Standardní odchylka
Beta
R-Squared
Sharpeho poměr
Sortinův poměr
Monitorovací frekvence
Kromě výběru vhodných ukazatelů pro sledování výkonnosti musí investoři zvolit i frekvenci sledování. Například běžná frekvence monitorování investice nebo portfolia je čtvrtletní (každé tři měsíce). Tato frekvence je často zvolena částečně proto, že údaje o investicích jsou běžně vykazovány během výsledkové sezóny na čtvrtletní bázi. I když investor nemusí provádět změny ve svém portfoliu soustavně, je důležité pravidelně sledovat ukazatele.
Tip: Sledování metrik se běžně vypočítává a zveřejňuje na investičních webových stránkách. Výnosy ve srovnání s referenčními hodnotami lze snadno nalézt téměř pro jakýkoli investiční cenný papír. Metriky rizika, jako je směrodatná odchylka, Beta a R-squared, se však obvykle používají pro portfolia, což znamená, že se častěji vypočítávají a zveřejňují u podílových fondů a ETF, nikoli u akcií nebo dluhopisů. Například server Seeking Alpha poskytuje údaje o výkonnosti, směrodatné odchylce a dalších ukazatelích rizika u fondů ETF. Morningstar.com je příkladem výzkumného webu, který poskytuje monitorovací metriky pro investory.
Výnos portfolia vs. referenční hodnota
Výkonnost lze sledovat pro každou investici nebo pro portfolio jako celek. Například investor s mírnou alokací 60 % akcií a 40 % dluhopisů může kromě indexu S&P 500 pro akciové podíly a indexu Barclays Aggregate pro dluhopisy použít vyvážený indexový fond s podobnou alokací, například Vanguard Balanced Index (VBIAX). Alternativně může investor použít vážený průměr výnosů indexů, kde váhy odpovídají alokaci aktiv jeho portfolia.
Standardní odchylka
Směrodatná odchylka je měřítkem volatility investice nebo portfolia. Vyšší směrodatná odchylka například znamená větší odchylku ceny nebo vyšší volatilitu od průměrné výkonnosti. Pro snížení volatility v portfoliu používá mnoho investorů strategie diverzifikace investováním do různých aktiv.
Beta
Beta je statistická metrika rizika, která měří riziko investice ve srovnání s tržním benchmarkem. Trh bude mít vždy hodnotu Beta 1,0. Pokud má investice hodnotu Beta vyšší než 1,0, je volatilnější než trh, a pokud má investice hodnotu Beta nižší než 1,0, je méně volatilní než trh.
R-Squared
R-squared je statistická míra, která vyjadřuje cenové pohyby investice, které korelují s pohyby jejího referenčního indexu. R-squared se obvykle vyjadřuje v procentech a může se pohybovat od 0 % do 100 %. Například R-squared 0,95 znamená, že 95 % cenových pohybů investice koreluje s jejím referenčním indexem.
Pokud by například investor používal indexový fond S&P 500 jako hlavní držbu svého portfolia, mohl by chtít najít investici s nízkým R-squared ve srovnání s indexem S&P 500, aby pomohl diverzifikovat portfolio.
Sharpeho poměr
Sharpeho poměr je měřítkem rizikově upraveného výnosu, který vyjadřuje úroveň volatility, kterou musí investor předpokládat, aby dosáhl výnosu vyššího než bezrizikové aktivum. Jinak řečeno, Sharpeho poměr může investorovi pomoci rozhodnout, zda dodatečné riziko aktiva nebo portfolia ospravedlňuje jeho výnos. Dobrý Sharpeho poměr je vyšší než 1,5.
Sortinův poměr
Sortinův poměr je modifikací Sharpeho poměru, která měří rizikově upravený výnos investice nebo portfolia. Sortino se od Sharpeho poměru liší tím, že Sortino zohledňuje pouze riziko poklesu. Mnozí investoři tomu dávají přednost, protože se domnívají, že volatilita směrem nahoru (velký nárůst ceny) není rizikem. Poměr Sortino lze tedy nejlépe použít pro měření rizika portfolia s vysokou volatilitou a poměr Sharpe pro portfolio s nižší volatilitou.
Podtrženo a sečteno
Při měření výkonnosti portfolia jde o víc než o celkový výnos. Investoři by měli zvolit vhodné referenční hodnoty, například index S&P 500 pro akciové portfolio nebo index Barclays Aggregate Bond pro portfolio s pevným výnosem. K měření rizika portfolia lze použít statistické ukazatele, jako je standardní odchylka, Sharpův poměr a R-squared.