Vyplatí se penzijní spoření? Část 3: Komerční banka
Jan Filip
Penzijní fondy v roce 2023 udělaly mnoha investorům radost. Spoření na důchod je však záležitost dlouhodobého investování, takže dobrý výnos v jednom roce není tak důležitý. Při dlouhodobém investování také není důležitý pouze absolutní výnos, ale i relativní: není rozumné mít peníze uložené 30 let tam, kde každý rok vyděláte v průměru 5 %, když jinde můžete vydělávat v průměru 10 % ročně při podobném riziku. Proto je dobré porovnat si stávající investice s jinými, abychom věděli, zda nepřesunout finance právě do nich.
Tento článek je součástí cyklu, v jehož rámci porovnáváme fondy penzijních společností s konkurencí podílových fondů. Další články: ČSOB, Česká spořitelna, NN, Uniqa, Allianz, Generali, Conseq.
V tomto článku se podíváme podrobněji na penzijní fondy Komerční banky.
Komerční banka vede jeden peněžní fond: KB Peněžní účastnický fond. Běží od roku 2020 a investuje do bezpečných bankovních vkladů a jiných velice bezpečných aktiv, tedy v podstatě svým výnosem odráží úrokovou sazbu stanovenou Českou národní bankou. Smysl tohoto fondu vidím pouze pro ty, kteří jsou těsně před splněním podmínek pro standardní ukončení penzijního spoření (aktuálně 60 let věku a doba spoření alespoň 5 let). Osoba, které je 55 let, totiž může prostřednictvím penzijního připojištění velice bezpečně investovat do tohoto peněžního fondu a pobírat navíc státní příspěvek. Tím dosáhne slušného výnosu s minimálním rizikem.
Komerční banka nabízí dva dluhopisové penzijní fondy: KB Povinný konzervativní fond a KB Dluhopisový účastnický fond. Fondy investují převážně do dluhopisů a drží také podíl investic do bankovních účtů a depozit. Běží od ledna 2013. Tyto fondy budu srovnávat s fondem od americké společnosti BlackRock, který je zaměřený na světové dluhopisy. V tabulce níže je jeho výnos přepočtený do CZK.
V tabulce jsou označeny zeleně buňky s vyšším výnosem (nebo menší ztrátou) v daném roce. Většinou tedy vítězil fond BlackRock, ale tím hlavním pro dlouhodobého investora je celkový výnos, který je vidět ve sloupci úplně napravo. Rozdíl je opravdu markantní. Pokud Vás zajímá, jaké dluhopisové fondy jsou nejvýnosnější, kontaktujte nás.
Komerční banka nabízí jeden smíšený penzijní fond: KB Vyvážený účastnický fond. Investuje do akcií necelou polovinu majetku (stejně tak i do dluhopisů), maximálně 50 %. Tento smíšený fond porovnám s fondem od Goldman Sachs, který taktéž investuje do akcií stejné procento majetku jako do dluhopisů. V tabulce níže je jeho výnos přepočtený do CZK.
V tabulce jsou označeny zeleně buňky s vyšším výnosem (nebo menší ztrátou) v daném roce. Častěji vítězí fond Goldman Sachs, ale dlouhodobý investor se opět zaměří na celkový výnos, který je vidět ve sloupci úplně napravo. KB Vyvážený účastnický fond sice nezaostává za benchmarkem tak moc jako dluhopisový fond, ale po 40 letech spoření se nůžky rozevřou mnohem více než po 11 letech. Pokud Vás zajímá, jaké smíšené fondy jsou nejvýnosnější, kontaktujte nás.
Komerční banka nabízí jeden akciový penzijní fond: KB Akciový účastnický fond. Jelikož investuje primárně do akcií, budu ho srovnávat s fondem od společnosti BlackRock, který investuje do světových akcií. V tabulce níže je jeho výnos přepočtený do CZK.
V tabulce jsou označeny zeleně buňky s vyšším výnosem (nebo menší ztrátou) v daném roce. Dominoval fond BlackRock a rozdíl v celkovém výnosu, který je vidět ve sloupci úplně napravo, je propastný. KB Akciový účastnický fond má dokonce menší výnos než výše zmiňovaný smíšený fond od Goldman Sachs, který polovinu majetku investuje do dluhopisů a je tedy méně rizikový. Pokud Vás zajímá, jaké akciové fondy jsou nejvýnosnější, kontaktujte nás.
Penzijní spoření jde ruku v ruce se státním příspěvkem, takže otázkou je, zda státní příspěvek dokáže vykompenzovat nižší dlouhodobou výkonnost, anebo zda je nakonec lepší penzijko zrušit a investovat jinde bez státního příspěvku. Jelikož porovnáváme procentní výnos, bude možná stačit udělat výpočet pouze pro případ, kdy střadatel měsíčně platil 300 CZK. Takový střadatel totiž získával 90 CZK státního příspěvku, neboli 30 % navíc ke svému spoření. Pokud se ukáže, že ani se státním příspěvkem ve výši 30 % vkladu nepřekoná penzijní spoření svým výnosem konkurenci, pak je jisté, že by se tak nestalo ani při (procentuálně) menších státních příspěvcích.
Tento výpočet pro zjednodušení počítá s tím, že investor získává státní příspěvek 90 CZK ve stejnou chvíli, v níž sám zainvestuje 300 CZK. V realitě přichází státní příspěvek se zpožděním, tedy by skutečný výnos byl o něco nižší. Dalším faktorem nahrávajícím státnímu příspěvku v tomto výpočtu je fakt, že během prvních pár let je státní příspěvek velkým procentem celkových vkladů investorů. První rok investor sám naspoří 12*300=3600 a státní příspěvek je 12*90=1080, neboli oněch zmiňovaných 30 %. Ovšem ve druhém roce je vliv státního příspěvku menší: investor má v penzijku zamknuto již 24*300=7200, ale státní příspěvek je stále 1080, tedy 15 %. Třetí rok přinese státní příspěvek zhodnocení navíc ve výši 7,5 %, čtvrtý 3,75 % atd. Proto je například vliv státního příspěvku na výnos fondu KB Peněžní účastnický tak výrazný. Pokud bychom toto srovnání udělali v roce 2034 za období 2013-2033, pak by měl státní příspěvek daleko menší pozitivní vliv než nyní, když srovnáváme výnos za pouhých 11 let. Slovo "pouhých" se může jevit jako účelové, ale jelikož se zde bavíme o spoření na důchod, musíme přemýšlet v dimenzích 20 až 40 let. V tabulce vidíme, že státní příspěvek má při spoření 300 CZK po dobu jedenácti let velký vliv. Jedním z důvodů, proč jsou výnosy ve sloupci "výnos bez SP" odlišné od výnosů v předchozích tabulkách je ten, že v tomto výpočtu je zohledněný faktor času (postupné navyšování investice v měsíčních intervalech).
Někteří zaměstnavatelé nabízí svým pracovníkům jako benefit příspěvek k jejich penzijnímu spoření. Z dlouhodobého hlediska je pro zaměstnance lepší, když jim zaměstnavatel zvýší mzdu, jelikož tento extra příjem mohou investovat do dlouhodobě mnohem výnosnějších investic než do tuzemských penzijních fondů. Pokud však není zaměstnavatel ochotný mzdu zvýšit a nabízí pouze příspěvek k penzijnímu spoření, pak je pro zaměstnance výhodné si penzijní spoření sjednat. Zároveň však platí, že je nejvýhodnější penzijní spoření zrušit, jakmile je to možné. Investor sice přijde o část příspěvku zaměstnavatele kvůli tomu, že se musí zdanit, ale většinu peněz osvobodí z područí penzijních společností. Díky tomu jej může investovat jinde a lépe, takže zanedlouho se mu ono zmiňované zdanění vynahradí. A poté hned jak to jde, tak si zaměstnanec sjedná nové penzijní spoření, aby opět dostával od zaměstnavatele příspěvek. Podle nové legislativy lze penzijní spoření ukončit nejdříve po 10 letech spoření, což celou situaci do určité míry komplikuje, ale v konečném důsledku se nic nemění.
Pro lepší pochopení předešlého textu uvedu příklad:
Pokud bychom hodnotili penzijní fondy Komerční banky pouze podle výnosu, pak zcela všechny, zejména akciový, zaostávají za mnoha konkurenčními fondy se stejným zaměřením. Při investici 300 CZK dokázal státní příspěvek 90 CZK částečně vykompenzovat nízkou výkonnost peněžního, dluhopisových a smíšeného fondu. U akciového fondu zůstává rozdíl nadále propastný.
Ovšem pozor: státní příspěvěk je od 1.7. 2024 sjednocen pro všechny částky od 500 do 1700 na 20 % (tedy procentuálně nižší, než s jakým počítám v předchozí části článku). Nebude tedy schopný do takové míry investorům kompenzovat ušlý zisk. Státní příspěvek je však schopný mít citelný pozitivní vliv pouze během prvních pár let spoření. U spoření na důchod, které probíhá třeba i 40 let, je tak státní příspěvek nepodstatný. Racionální investor se jím tedy nenechá přesvědčit. Je zdánlivě lákavé dostávat od státu peníze "za nic", ale ve skutečnosti investor za tento státní příspěvek draze platí tím, že má peníze uzamčené v investici, která málo vydělává. Sami si odpovězte na otázku, jaká investice je lepší:
Pokud se investor rozhodne pro B čistě proto, že chce získat státní příspěvek, pak ekonomickým pohledem státní příspěvek nevydělal investorovi 100 tisíc, ale prodělal mu 900 tisíc.
Spoření na penzi prostřednictvím penzijního spoření má ještě další velkou nevýhodu a tou je nákladné předčasné ukončení investice, například v případě náhlých životních problémů, které je třeba řešit penězi (a že takových je mnoho). Představte si tuto situaci: spoříte v penzijku 35 let, pár let před splněním podmínek pro standardní ukončení penzijního spoření se stane nečekaná životní událost, nutně potřebujete finance a není jiná možnost než sáhnout na penzijko => pak přijdete nejenom o státní příspěvky (a také výnosy z těchto státních příspěvků, které zůstanou penzijní společnosti), ale také Vám budou výnosy zdaněny 15 %, i když je u většiny Vaší investice splněn tříletý daňový test. Pokud byste se ocitli ve stejné situaci, ale celý život si ukládali peníze do likvidních podílových fondů, pak byste nejenom měli mnohonásobně vyšší zisk, ale také byste platili jen minimální daně z výnosu, protože většina investice by měla splněný daňový test.
Stručně řečeno: investice do penzijních fondů Komerční banky se nevyplatí. Střadatelé, kteří mají pár let do splnění podmínek pro standardní ukončení penzijního spoření (aktuálně 60 let věku a spoření alespoň 5 let), nebudou mít ušlý zisk tak velký a v některých případech dokonce vydělají více než kdekoliv jinde. Ale investoři, kteří tyto podmínky splní za deset a více let, by se rozhodně měli poohlédnout jinde. A to platí i pro ty, kteří už s penzijním spořením začali a je jim méně než 50 let. Pokud nemáte čas na hledání, anebo si nejste jistí, zda byste našli to nejlepší, budeme rádi, když nás kontaktujete a dáte nám šanci Vám pomoci.
